Lisćina kandidatow za nowowólby organow Domowiny 2025 – 2029

staw: 31.03.2025

                       

mjeno - namjet zapodaty wot župy/towarstwa/zwjazka:


Namjety za wólby předsydki/předsydy

Dawid Statnik -             
Župa „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin
Župa „Michał Hórnik“ Kamjenc
Župa Dolna Łužyca z.t.
Serbske šulske towarstwo z.t
Towarstwo za spĕchowanje serbskeho kulturneho a informaciskeho srjedźišća w Barlinje SKI z.t.

Namjety za wólby dweju městopředsydow

dr. Hartmut Leipner - Župa Dolna Łužyca z.t.
Marlis Młynkowa - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc


Lisćina kandidatow za wólby zwjazkoweho předsydstwa

Franciska Albertowa - Župa Dolna Łužyca z.t.
Angela Šurmanowa - Župa Dolna Łužyca z.t.
Maksimilian Hasacki - Župa Dolna Łužyca z.t.
Mira Dubianojc - Župa Dolna Łužyca z.t.
Šarlota Kušcyc - Župa Dolna Łužyca z.t.
Joachim Glücklich - Župa "Handrij Zejler" Wojerecy
Jan Ryćer - Župa "Jan Arnošt Smoler" Budyšin
Diana Wowčerjowa - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
Michaela Wróblowa - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
Carolina Měršowa - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
Kati Strukowa - Župa Jakub Lorenc-Zalěski z.t.
Alena Hiccyna - Serbske šulske towarstwo z.t.
Tomaš Suchy - Serbski Sokoł z.t.
Měrćin Brycka - Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu z.t.
Jěwa-Marja Čornakec - Towarstwo za spěchowanje SLA z.t.
Marko Hančik - Towarstwo Cyrila a Metoda z.t.
Roman Dźisławk - Towarstwo Cyrila a Metoda z.t.
Jan Bělk - Towarstwo za spĕchowanje serbskeho kulturneho a informaciskeho srjedźišća w Barlinje SKI z.t.
Beno Bělk - Zwjazk serbskich spěwarskich towarstwow z.t.
Bjarnat Cyž - Zwjazk serbskich rjemjeslnikow a předewzaćelow z.t.
Syman Hejduška - Zwjazk serbskich wuměłcow z.t.
Jan Klimann - Serbske młodźinske towarstwo PAWK z.t.
Matej Mark - Župa "Jan Skala" - Zwjazk serbskich studowacych z.t.
Bosćij Benada – Zwjazk za serbski kulturny turizm z. t.

 

Namjety za wólby rewizijneho wuběrka

Tadej Cyž - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
Jan Kliman - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
Gabriela Linakowa - Župa "Handrij Zejler" Wojerecy
Lubina Dučmanowa - Župa "Handrij Zejler" Wojerecy

 

Namjety za wólby změrcowskeho wuběrka

Leńka Thomasowa - Župa "Jan Arnošt Smoler" Budyšin
Alfons Korjeńk - Župa "Michał Hórnik" Kamjenc
dr. Annett Brězanec - Maćica Serbska z.t.
dr. Daniel J. Měrćink
Damian Dyrlich

Naši kandidaća so předstaja | Naše kandidaty se pśedstajaju

 

Franciska Albertowa

kandidatka za Zwězkowe pśedsedaŕstwo Domowiny
 

Starstwo: hyšći 42

Powołanje: młoźinska źěłaśeŕka

Kótare towaristwo Was naraźijo?: Župa Dolna Łužyca z. t.

Kak dłujko sćo južo cłonka ZP?: z lěta 2021

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś?

Ja cu se rada angažěrowaś, dokulaž cu demokratiske srědki w našom kšywowem zwězku wužywaś. Mimo togo su pósejźenja kradu zajmne a ekscelentna móžnosć, aby kontakty z drugimi serbskimi luźimi natwariś

Co su pó Wašom měnjenju nejwažnjejše temy serbskego luda?

Myslim se, až jo serbska rěc – zachowanje, dalejwuwijanje a pósrědnjenje – nejwažnejšy tema za naš lud. Rěc jo kluc k tradicijam, nałogam a luźam. Musymy dojśpiś, až tradicije, nałogi a rěc zasej gromadu rostu.

Wizija – 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś. Co jo waša wizija za 2100?

W lěśe 2100 jo serbska rěc pódla młogich drugich rěcow wšedny komunikaciski srědk we Łužycy: lěc na źěle, w familijach, pśi woplěwanju nałogach abo pla gójca, wšuźi a pśecej mógu serbowaś.

 

 

Beno Bělk

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

Staroba: 69 lět

Powołanje: žurnalist / rozhłosownik, wuměnkar

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Zwjazk serbskich spěwarskich towarstwow

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym z lěta 2021 čłon.

Sće aktiwny w dalšich towarstwach?
Sym čłon chóra Meja a sportoweho towarstwa ST 1922 Radwor.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Serbskosć mojeje domizny mi jara na wutrobje leži. W Domowinje mam dobru móžnosć sobu přemyslować a wo tym rozsudźeć, kak hodźeli so wšelake naležnosće na dobro Serbow rozrisać. Njecham jenož přihladować.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Móžno, zo budu nas w přichodnym času mjeńše horncy spěchowanskich pjenjez zaběrać. W hóršim padźe snano tež změnjene serbske struktury. Při wšěm pak kedźbujmy zhromadnje na to, zo wostanje woprawdźita dwurěčnosć w zjawnosći prezentna. Za to trjebamy sebjewědomych Serbow runje tak kaž nam přichilenych Němcow.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Njewěm, hač dyrbjał hnydom wjele změnić. Njeje tež hižo jara wjele, hdyž podpěramy a skrućimy to, štož mamy? Na kóždy pad pak chcu rozsudy a přemyslowanja zwjazkoweho předsydstwa a z tym Domowiny rozjasnić a zastupować. W nowšim času drje mjenuje so tajke něšto multiplikator.

Trjebamy wuměnjenja, zo so to napřećiwne njestanje a serbska rěč so wotpołoži. Tež dalekubłanja za pedagogow/-kow a kubłarkow/kubłarjow su wažne. A tež, zo so w šuli wo Serbach wuči.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Hač so tuta wizija zwoprawdźi, zaleži drje tež na wuwiću swěta wokoło nas. Sym wjesoły, zo tajke wizije mamy. Wone su tež wuraz witalnosće našeho luda. A hdyž w swojich swójbach docpějemy, zo tež dźěći a jich dźěći na prašenje za swojej maćeršćinu „serbšćina“ wotmołwja, smy hižo jedyn ze zakładow za zwoprawdźenje wizije połožili.

 

 

Jan Bělk

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

Staroba: 67

Powołanje: hudźbnik, nakładnik, komponist a widejowy producent

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Towarstwo za spěchowanje serbskeho kulturneho a informaciskeho srjedźišća w Barlinje SKI z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym z lěta lěta 2013 čłon a w tutym času nimale 12 lět předsyda kulturneho wuběrka.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Z lěta 2017 sym předsyda Zwjazka serbskich wuměłcow z. t. Dale sym čłon komisije INTERREG Pólska - Sakska za namjezne projekty, čłon wuměłskeje přirady festiwala šěsćiměstow “Kommen und Gehen“, čłon kuratorija Myta Ćišinskeho a čłon „Fachoweje komisije za awdiowizuelne medije“ Załožby za serbski lud.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Mjeztym hižo 12 lět sym čłon Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny a nimale cyły čas tež předsyda jeho kulturneho wuběrka. Přez wšitke lěta wukonjach tute čestnohamtske dźěło z wulkim wjeselom. Mnohe temy, kotrež smy w gremiju wobjednawali, su mi nowe wobsahi wotkryli, swójski wid a žiwjenski horicont rozšěrili. Do towaršnostnych procesow zapřimnyć móc, narodne wuwiće přewodźeć a ze swojej wědu a fachowej kompetencu sobu rozsudźeć, to wobhladuju jako bytostny zakład demokratije a zdobom wobohaćenje mojeho žiwjenja.

Přez skutkowanje w Zwjazkowym předsydstwje mějach hustohdy direktniše kontakty k druhim serbskim akteram, kotrež móžach na dobro dźěła w Zwjazku serbskich wuměłcow zwužitkować.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Wažmy sej wulku syłu ludźi, kotraž so wšědnje – hač we wjeskach, w zarjadach, w młodźinje, šulach abo w cyrkwinskim wobłuku – na najwšelakoriše wašnje za naš narod angažuje. Dźakujmy so za tute skutkowanje, nic jenož anonymnje, ale tež z wosobinskim słowom dźaka a připóznaća wosobam w našej bjezposrědnej wokolinje. 

Budźemy w přichodźe ćim nuznišo kóždu a kóždeho trjebać, kotraž a kotryž zamóže ze serbskim jazykom a serbskej dušu byće našeho ludu zaručić a wuwiwać, zo njeby so jónu přichod našeho ludu postajił z widom wot wonka.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Chcu so za nowelu serbskeho zakonja zasadźeć. Je wažne, zo Domowinu w jeje funkciji jako zastupjerku serbskich zajimow skrućimy. Nimo toho leži mi serbske šulstwo na wutrobje. Dotal mamy tam separatny zakoń. Bych to chcył změnić a serbske šulstwo do Sakskeho zakonja zapřijeć.

Trjebamy wuměnjenja, zo so to napřećiwne njestanje a serbska rěč so wotpołoži. Tež dalekubłanja za pedagogow/-kow a kubłarkow/kubłarjow su wažne. A tež, zo so w šuli wo Serbach wuči.

 

Bosćij Benada

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

Staroba: 43

Powołanje: docent za digitalizaciju, mobilitu, nałožowanje kumštneje inteligency a posłužby na wysokošuli Žitawa-Zhorjelc

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Serbski kulturny turizm z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni raz.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Tuchwilu smy w napjatym času žiwi: strukturna změna, přetwar industrielnych strukturow, towaršnosć so změni – tež w Serbach. Wšitke tute wuwića mje pohnuwaja so w demokratiskich procesach angažować.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Zdźerženje serbskeje rěče a wšo, štož je z tym zwjazane: w kubłanju, w zarjadnistwach abo w zjawnosći, w a zwonka Łužicy. Dale je tež nałožowanje serbskeje rěče w digitalnym swěće wažne. Myslu sej, zo je prawy směr serbsku rěč “konserwować”, tak zo maja naši potomnicy hišće přistup k njej.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Widźu wulke šansy w digitalizaciji, strukturnej změnje a w regionalnym wuwiću. Chcu so wo to prócować, zo so na tutych polach dale wuwiwamy. Česćuju sej pak tež našich prjedownikow. Zo sej my nětko hłowu wo wěstych wěcach łamamy, leži mjez druhim na tym, kak su so wěcy po 90-tych lětach wuwili. Wobstejace struktury su po mojim měnjenju najwažniše. Nimam za zmysłapołne, nowe struktury natwarić. Tak by so jeničce politiska pozicija wosłabiła. Je wažne, zo jako Serbja zhromadnje wustupujemy.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Wizija je přeco něšto wulke. Něšto, štož do přichoda saha, ale je tež někak něšto realistiske. Dołhodobnje njemóže nichtó prajić, hač budu 100.000 abo 50.000 rěčacych. Ale so na tutón puć podać je ekstremnje wažne. Znaty citat rěka: “Njech smy realistiscy, ale spytajmy to njemóžne.”

Moja wizija je potajkim, zo změjemy serbsko rěčnych digitalnych asistentow, tež serbsko rěčny smart home, kompletnje serbski digitalny swět. Přez algoritmus budźe to serbske wšudźe přistupne. Serbja móža potom wšudźe być. Čehodla potom tež nic 100.000?

 

Měrćin Brycka

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny
 

Staroba: 40 lět

Powołanje: archiwar, přistajeny w Serbskim instituće

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym z lěta 2021 čłon zwjazkoweho předsydstwa.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Maćica Serbska z. t.

 

 

Jěwa Marja Čornakec

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 66 lět

Powołanje: dramaturgowka

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Towaršnosć k spěchowanju Serbskeho ludoweho ansambla z.t.

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Dotal hišće nic.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwna?
ZSW (čłonka předsydstwa), Maćica Serbska, TCM, Spěchowanske towarstwo Serbskeho muzeja, Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu, Přećeljo Smolerjec kniharnje.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Wothladajo wot toho, zo je mje Towaršnosć k spěchowanju Serbskeho ludoweho ansambla z.t. za kandidaturu w ZP namjetowała, mam za wažne, zo so zastupjerjo towarstwow a župow prawidłownje zetkawaja, zo bychu wo problemach a nazhonjenjach w zwisku z wuwićom serbskeje rěče a kultury rěčeli.

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?

  • wuwiće a skrućenje serbskeje rěče a kultury
  • młodym serbskim swójbam podpěru skićić
  • podpěra tym, kiž chcedźa serbsce wuknyć
  • Jedna ze serbskich institucijow (a potom konkretna wosoba) měła zamołwita być za kulturnu protyčku, kotraž je jednora a z tym wšěm přistupna, zo njebychu so serbske kulturne zarjadowanja w Serbach wjace prěkowali.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
K tomu njemóžu hišće ničo konkretneho rjec, to so zawěsće z dźěła w ZP po wěstym času pokaza.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Nimo podpěry za młode serbske swójby abo wabjenja za jich nawrót do Łužicy, měli so tež serbsce wuknjacy Němcy z wosebitymi naprawami podpěrać, zo móhli woni našu rěč spěšnišo a efektiwnišo nawuknyć, hač na př. z dwěmaj hodźinomaj serbšćiny tydźensce. K tomu słuša, zo dyrbjała so němskim sobudźěłaćerjam w serbskich institucijach, hdyž za čas intensiwneje rěčneje šule serbšćiny njedźěłaja, jich měsačna mzda w tym času dale płaćić.

 

 

Bjarnat Cyž

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny
 

Staroba: 73 lět

Powołanje: diplomowy inženjer, bywši jednaćel Domowiny

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Zwjazk serbskich rjemjeslnikow a předewzaćelow z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym z lěta 2017 čłon zwjazkoweho předsydstwa.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu ze swojim angažementom něšto přinošować na dobro Serbow. Přez dotalne funkcije – na přikład jako wiceprezident FUEN abo tež gmejnski radźićel – sym hižo wjele nazhonjenjow zběrał, kotrež chcu rady do dalšeho dźěła zaplesć a tež z młódšej generaciju dźělić.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Su to kubłanje a wožiwjenje serbskeje rěče. Dale pak su tež finančne naležnosće wažne, zo so pola spěchowanja serbskeho ludu pře wjele njeskrótši. Tež wozrodźenje a wabjenje noweho je za wuwiće Serbow wažne. Tak na přikład tež čłonstwo młodych akterow.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Chcu so za nowelu serbskeho zakonja zasadźeć. Je wažne, zo Domowinu w jeje funkciji jako zastupjerku serbskich zajimow skrućimy. Nimo toho leži mi serbske šulstwo na wutrobje. Dotal mamy tam separatny zakoń. Bych to chcył změnić a serbske šulstwo do Sakskeho zakonja zapřijeć.

Trjebamy wuměnjenja, zo so to napřećiwne njestanje a serbska rěč so wotpołoži. Tež dalekubłanja za pedagogow/-kow a kubłarkow/kubłarjow su wažne. A tež, zo so w šuli wo Serbach wuči.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Mam zaměr za realistiski. Serb je, kiž so k tomu wuznaje. Ale trjebamy při wšěm měritka: zo serbujemy, tradicije hajimy a kulturu pěstujemy. Być aktiwny Serb je za mnje wizija.

 

 

 

Mira Dubianojc

kandidatka za Zwězkowe pśedsedaŕstwo Domowiny
 

 

Starstwo: 23 lět

Powołanje: studentka slawistiki w Lipsku

Kótare towaristwo Was naraźijo? Župa Dolna Łužyca z. t.

Kak dłujko sćo južo cłonka zwězkowego pśedsedaŕstwa? Njejsom hyšći cłonka.

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś?
Ja cu se angažerowaś za serbski pśichod a by rada pśinjasła młodu a subkulturelnu perspektiwu na serbske temy do Zwězkowego pśedsedaŕstwa Domowiny. 

Wó co cośo se procowaś, jolic sćo wólona?
Za mnjo nejwažnjejše nadawk našogo casa jo, wósebnje w Dolnej Łužycy, serbsku rěc a identitu zasej do wšednego dnja zaplěsć a z tym napšawdu rewitalizěrowaś. 

Wizija – 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś. Co jo waša wizija za 2100?
W lěśe 2100, ako 99 lětna starka, by se rada ze swójimi źiśiźiśami (abo jich źiśimi) serbski rozgranjała a se naźejam, až to pón zewšym njejo wěcej taka wósebnosć. 

 

 

Roman Dźisławk

kandidat za zwjazkowe předsydstwo Domowiny
 

Staroba: 49 lět

Powołanje: zawodny hospodar, nawoda logistiki pola Hornjołužiskich klinikow ptzwr

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Towarstwo Cyrila a Metoda z. t.

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Dotal hišće nic.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Wažnej stej mi serbske šulstwo a serbske rěčne kubłanje. Nimo toho chcu nabožno-narodne herbstwo wobchować a so za dalewuwiće pastoralneho ruma zasadźować. Přinjesu hižo někotre nazhonjenja z dalšeho čestnohamtskeho angažementa sobu: sym čłon staršiskeje iniciatiwy Radwor z.t., čłon župneho předsydstwa župy Budyšin, čłon předsydstwa TCM, čłon CDU a čłon sportoweje jednotki Radwor.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Wobchowanje serbskeje rěče a kultury a serbske rěčne wukubłanje na šulach.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Chcu so za to zasadźować, zo wostanje Domowina jenička rěčnica Serbow.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Moja wizija je, zo je serbšćina dominowaca rěč we wšitkich serbskich kubłanišćach – wot pěstowarnje hač do wyšeje šule abo gymnazija. A to nic jenož we wučbje, ale tež na chódbach a we wšědnym dnju.

 

 

Joachim Glücklich

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 66 lět

Powołanje: šulski nawoda (30 lět dołho)

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Župa „Handrij Zejler“ Wojerecy

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Běch wot lěta 2002 do 2008 čłon zwjazkoweho předsydstwa za Wojerowsku župu.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Sym znowa čłon župneho předsydstwa a chcu so tež w zwjazkowym předsydstwje angažować. Wjele ludźi je mnje narěčało, hač njebych zajim měł a tuž tomu wotpowěduju. Nimo toho sym jara aktiwny a sym přez to hižo mnoho nazhonjenjow zběrał. Mam małe předewzaćelstwo a wjedu turistow po serbskim swěće.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Po mojim měnjenju je serbska rěč to najwažniše a naprawy za dobro tuteje. Tak měli so na přikład šule skrućić, ale tež starši.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Chcu so za zjednoćenje serbskeho sejma a Domowiny angažować. Nimo toho zajimuje mje šulska politika a kak z njej dale dźe. Dale je mi wažne, zo so naprawy za dobro serbskeje rěče přewjedu a tež, zo z dźěłowych městnow, kotrež su na dobro Serbow wusměrjene tež něšto na “bazy” wuskoči. Štož njebych chcył je stronsku politiku diskutować.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Zo nimamy jenož kulturu a narodne drasty, ale zo sej zdźeržimy aktualny minimum. Wjace by móžno było, wosebje, hdyž nakromne kónčiny zapřijamy.

 

 

 

Marko Hančik

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 72 lět

Powołanje: diplomowy biologa, z lěta 2018 wuměnkar

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Towarstwo Cyrila a Metoda z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
24 lět, 12 lět jako městopředsyda za Hornju Łužicu

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Hladajo na tuchwilne hospodarske połoženje w Němskej wočakuju, zo změja serbske institucije w přichodnych lětach wjetše financne, personalne a snano tež strukturelne wužadanja zmištrować. Z mojimi nazhonjenjemi 24-lětneho čłonstwa w zwjazkowym předsydstwje chcu tomu přinošować, zo to bjez wjetšich stratow zdokonjamy.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Z mojeho wida je najwažniša tema wožiwjenje a spěchowanje serbskeje rěče, z tym zwjazane rozrisanje problemow serbskeho šulstwa. Po wobjimje přinoškow w serbskich medijach mam druhdy zaćišć, zo je “modernizowanje” našich tradicijow a nałožkow najwažniša tema, wosebje w katolskich Serbach.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
W na kónc so chilacej legislaturnej periodźe smy so jónu abo dwójce na posedźenjach w zwjazkowym předsydstwje w mjeńšich skupinach z konkretnymi temami zaběrali. Tute wašnje dźěławosće běše jara wunošne. Wosebje nowi čłonojo w gremiju hodźa so na tute wašnje lóšo do diskusije zapřijeć. Chcu so w nowym zwjazkowym předsydstwje za to zasadźować, zo tute wašnje dźěławosće husćišo nałožujemy a tak tež atraktiwitu čłonstwa w gremiju dale powyšimy.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Za zwoprawdźenje tuteje wizije mam wosebje dołhodobne zaručenje rěčneju projektow ZORJA a ZARI za njeparujomne, jeli trjeba, tež ze srědkami Załožby za serbski lud. W mojej wosobinskej wiziji budźe serbski lud potom swoje najwyše politiske zastupnistwo – hač zapisane towarstwo abo korporaciju zjawneho prawa – w powšitkownych, zjawnych wólbach wolić. Za tute zjawne wólby je po zwěsćenju prof. Kotzura w jeho posudku k spěchowanju serbskeho luda z lěta 2010 njeparujomne, na zakładźe wot Serbow postajenych objektiwnych kriterijow za wólby woprawnjene “čłonstwo” definować. Wobkedźbujo płaćace zakonje nastupujo wuznaća k narodnosći je po mojim měnjenju wobknježenje serbskeje rěče za to jenički objektiwny a hódny kriterij. Prawo na kandidaturu za serbske politiske zastojnstwa by so wotpowědnje rjadowało. Rěčna a politiska wizija stej wusko ze sobu splećenej, přetož za woprawdźe demokratiske, zjawne, serbske wólby dyrbjeli we wšitkich regionach wěstu ličbu serbsce rěčacych docpěć.

 

 

Maksimilian Hasacki

kandidat za Zwězkowe pśedsedaŕstwo Domowiny

Starstwo: 27

Powołanje: wjednik a docent za dolnoserbsku rěc wu Zorjach

Kótare towaristwo Was naraźijo?
Župa Dolna Łužyca z. t.

Kak dłujko sćo južo cłonk zwězkowego pśedsedaŕstwa?
z lěta 2017

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś?
Ja cu na nejwušej politiskej rowninje za pśichod serbskeje rěcy źěłaś a pśi tom wósebnje Dolnu Łužycu zastupowaś. Ako młody Serb by ja rad dał nowe impulse do zwězkowego pśedsedarstwa, ako pśipomogaju modernejšemu rozměśeju serbskeje identity a politiki. 

Co su pó Wašom měnjenju nejwažnjejše temy serbskego luda?
Našej serbskej rěcy stej w nejwěcej kritiskem casu jeju historije. Pozitiwne naglědanje dolnoserbskeje rěcy pak pśiběra a ten potencial musymy w pśiducych lětach z šykowaneju ruku wužywaś, aby mógli pśidobywaś dosć nowych pówědarjow. Pśeto wóni su ten kluc k zdźaržanju serbskeje rěcy, kultury a identity.

Wizija – 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś. Co jo Waša wizija za 2100?
Budu-lic to hyšći dolabowaś, cu ja z mójimi 103 lětami pó Dešnje chójźis a wšuźi serbsku rěc lazowaś a słyšaś.

 

Syman Hejduška

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 29 lět

Powołanje: dramaturg w Serbskim ludowym ansamblu & swobodnje skutkowacy jako hudźbnik, producent a zarjadowar hudźbnych eventow

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Zwjazk serbskich wuměłcow z.t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni króć.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Sym aktiwny čłon njeličomnych hudźbnych skupin a dalšich towarstwow.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu so angažować, zo by tež młódša generacija w předsydstwje zastupjene była. Dale chcu so za spěchowanje kultury na najwšelakorišich polach angažować. Přez šěroke syće, kiž Domowina ma, je nam móžno, na najwšelakoriše wašnje mjezynarodnje agěrować a na Serbow a druhe mjeńšiny tež zwonka Łužicy skedźbnjeć.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Najwažniše temy su zachowanje rěče a kultury, kaž poprawom hižo přeco w našim małym ludźe. Wosebje pak nětko w času, hdźež so politisce zaso wšelakore fronty zesylnja, je wažne, so za Serbow zasadźować, nas na politiskej runinje skrućić a přiběracej namocy přećiwo Serbam znapřećiwjeć.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Najprjedy chcu so do dźěławosće gremija zadźěłać. Kotre konkretne nadawki potom spjelnić spytam, hišće njewěm.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Měł to hišće žiwy być (mjeztym 104-lětny), bych rady widźał, zo tež dale tójšto ludźi serbsce rěči a kulturu dale haji. W najlěpšim padźe samo wjace hač wokomiknje. Móžno by znajmjeńša było.

 

 

 

Alena Hiccyna

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 39 lět

Powołanje: wučerka na Serbskim gymnaziju Budyšin

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Serbske šulske towarstwo

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Sym jednu legislaturnu periodu sobu skutkowała, takrjec štyri lěta.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Gremijowe dźěło je jara intensiwne dźěło, do kotrehož dyrbiš so tež najprjedy raz zadźěłać. Traje na přikład chwilu, zrozumić, kak gremij scyła funguje. By škoda było po jednej periodźe hižo zastojnstwo złožić, dokelž su so wjele wěcow započinali, na kotrychž mam zajim. Chcu tute dale sćěhować, wobwliwować a wuhotować. 

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Tam su měnjenja zawěsće rozdźělne. Trjebamy wězo dobre politiske zastupnistwo, štož my z Domowinu bjezdwěla mamy. Zdźerženje a rozšěrjenje našich prawow je jedna wažna tema a z tym zwisuje po mojim měnjenju tež dobre serbske kubłanje. To je pozadk, kotryž ja sobu přinjesu. Je to cyle wěsće jedna z najwažnišich temow! Na kóncu je najwažniše, zo kóždy Serb spóznaje, kotru bohatosć poprawom z našej rěču mamy. Hdyž je to kóždy dopóznał a tute wědomje přichodnej generaciji dale da, potom so cyle wjele problemow, wo kotrychž dźensa diskutujemy, po mojim měnjenju rjaduja.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
Wšitke aktualne kubłanske naležnosće su mi woprawdźe wažne. K tomu liči na přikład, zo so nowelěrowanje wšelakorych temow, kotrež so tež přez zwjazkowe předsydstwo podpěruja, dale wjedźe. Za to trjebamy jako Serbske šulske towarstwo na přikład dobre, intensiwne zhromadne dźěło z Domowinu.

Hladajo na posedźenja zwjazkoweho předsydstwa by rjenje było, bychu-li tute druhdy aktiwniše byli. Tak, zo je wliw kóždeho jednotliwca na tajke posedźenje hišće wjetši.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Přeju sej:

  • zo moje dźěći, wnučki a prawnučki tež hišće serbsce rěča,
  • zo změjemy snadź tola wjace rěčnikow hač jich dźensa mamy,
  • zo je serbšćina we Łužicy žiwa a samozrozumliwa.
 

 

 

Jan Klimann

kandidat za zwjazkowe předsydstwo

 

Staroba: 18 lět

Powołanje: šuler

Kotre towarstwo je namjetowało:
Serbske młodźinske towarstwo Pawk z. t. 

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni raz.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Nimo Pawka sym tež čłon Wudworskeje rejowanskeje skupiny a čłon Budyskeje wokrjesneje šulerskeje rady.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu so w zwjazkowym předsydstwje za zajimy serbskeje młodźiny zasadźować a jeje hłós być.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Chcu, zo so w přichodźe na Serbow nic jako wohroženy lud, ale jako rosćacy lud zhladuje. Dale chcu, zo njedyrbja młodźi Serbja w Budyšinje hižo strach měć serbsce rěčeć.

 

 

Šarlota Kušcyc

kandidatka za Zwězkowe pśedsedaŕstwo Domowiny

 

Starstwo: 27 lět

Powołanje: nawjedujuca docentka za dolnoserbsku rěc pla Šule za dolnoserbsku rěc a kulturu

Kótare towaristwo Was naraźijo? Župa Dolna Łužyca z. t.

Kak dłujko sćo južo cłonka Zwězkowego pśedsedaŕstwa? Kandiděrujom prědny raz.

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś? 
Cu se angažěrowaś, aby z tym aktiwnje na spěchowanju serbskeje kultury a rěcy sobu statkowała. Tak cu pśinosowaś k mjeńšynowemu šćitoju a za diwersnu towarišnosć. 

Co su pó Wašom měnjenju nejwažnjejše temy serbskego luda? 
Nejwažnjejše temy su na kuždy pad spěchowanje a dalejdaśe rěcy, ale teke zgromadne źěło a wuměnjenje serbskich akterow*akterkow, njewótwisnje lěc su na jsy, w měsće abo lěc mógu serbski powědaś abo nic. 

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
Změnić ničo nochcu, ale chcu motiwatorka być za serbstwo w hospodarstwje. Chcu ludźi wabić, w zawodach serbšćinu samozrozumliwje nałožować směć. Za to dyrbimy strachi wottwarić, sebjewědomje skrućić a na přikład mosćik za našich pólskich kolegow być.

Wizija – 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś. Co jo Waša wizija za 2100? 
Mója wizija za 2100 jo pisana towarišnosć, w kótaremž jo městno za wšake kultury a rěcy. Serbska rěc se pón powěda we wšyknych kontekstach a se wužywa wót wšakich starstwowych kupkow. 

 

 

dr. habil. Hartmut S. Leipner

kandidat za zastupnego pśedsedarja

 

Starstwo: 66 lět

Pówołanje: fyzikaŕ, wuměńkaŕ

Kótare towaristwo Was naraźijo?
Župy Dolna Łužyca a Maćica Serbska

Kak dłujko sćo južo cłonk ZP?
wót lěta 2021

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś?
Domowina jo politiski pśipóznaty zwězk wšyknych Serbow. Ako zastupjaŕka zajmow Serbskego luda trjeba efektiwny nawjedowański gremium, w kótaremž cu se nadalej angažěrowaś z wósebnym śěžyšćom na zajmy Dolnych Serbow. Cu k tomu pśinosowaś, skšuśiś Zwězkowe pśedsedaŕstwo ako cesnoamtsku politisku instancu, kenž wusko ze Serbskima radoma pla krajneju parlamentowu w Bramborskej a Sakskej gromadu źěla. Wažne jo mě teke zwisk k drugim mjeńšynam w Nimskej a w Europje. Za to cu teke w pśichoźe statkowaś ako cłonk Mjeńšynoweje rady Nimskeje a we FUEN.

Co su pó wašom měnjenju nejwažnjejše temy serbskego luda?
Ako nejžwažnjejšu temu wiźim zdźaržanje našeje rěcy. Trjebamy na jadnem boce hyšći wjele wěcej iniciatiwow a projektow, a na drugem boce musymy krizu kubłańskego systema pśewinuś.  Wjele problemow njejo rozwězane: konkretna realizacija konceptow rěcneje politiki, koordinacija serbskich kubłańskich póbitowanjow, pšašanja dorosta na kubłańskem pólu, wukubłanje wucabnikow.

Wobchadanje ze Serbami jo měritko demokratije a participacije. K tomu słuša, až informacija wó połoženju Serbow musy pśiś do nimskeje zjawnosći. Za pśichod Serbskego luda jo wójowanje pśeśiwo nimsko-nacionalnym a ekstremistiskim tendencam esencielne.

Za co cośo se procowaś, jolic sćo wólony?
Zwězkowe pśedsedaŕstwo njejo zastojstwo serbskich projektow. Dejmy na to glědaś, až zakładne demokratiske rozsudy pśidu wót wuzwólonych cesnoamtskich cłonkow ZP, kenž se pśesajźiju pomocy pśistajonych Domowiny. Debata jo notna, kaka struktura Zwězkowego pśedsedaŕstwa wótpowědujo wupominanjam pśichoda nejlěpjej a kak móžomy wěcej Serbow do wuzwólenja togo gremija zapśěgnuś. 

Wizija – až do 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś.  Co jo waša wizija za 2100?
Ja wiźim dwójorěcnosć Łužyce, źož Serby su pśipóznaty a rownopšawny lud na wšakich rowninach, ako realizěrujobnu wiziju. Serbska rěc jo w tom casu pśewinuła jeje doł, jo stabilna a srědk wšedneje komunikacije.

Statement
Zdźaržanje demokratiskeje pógromadnosći jo zakład za strowe wuwiśe našogo luda. Wiźim, až to jo wobgrozone wót radikalnych mócow wótwenka a znutśika. Ako Serb a kśesćijan, kenž jo wótrosł w diktaturje, cu wšykne swóje mócy za to zasajźiś, až teke naše źiśi a źiśiźiśi budu w demokratiju a w měrje žywe byś.

 

 

 

 

Matej Mark

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 25 lět

Powołanje: student wučerstwa za towaršnowědu a matematiku

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Zwjazk serbskich studowacych

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym čłon z lěta 2021.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Sym čłon Sorabije Lipsk a Serbskeje Murje.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Prěni čas bě jara zajimawy. Sym so chwilu zadźěłał a chcu so nětko aktiwnišo wobdźělić. Chcu dale zajimy zwjazka serbskich studowacych abo tež młodostnych we wukubłanju zastupować, ale tež zasadnje młodostnych. Nimo toho mam zajim na strukturach w Domowinje.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Zakładny zaměr je serbsku rěč a kulturu zdźeržeć a struktury skrućić. Aktualnje je to zdźerženje rěčnych rumow. Tu su wosebje nakromne kónčiny wažne, ale tež naše jadro, wo kotrež měli so aktiwnje prócować.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Nimam žadyn eksplicitny směr, ale chcu so dale wo dobre zwiski Domowiny k studentam prócować.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Jeli wšo derje běži, sej serbski sydlenski rum w lěće 2100 zdźeržimy, skrućimy a dale wutwarimy. Serbska rěč je žiwa a to nic jenož na papjerje.

 

Carolina Měršowa

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 46 lět

Powołanje: sekretarka za cuze rěče

Kotre towarstwo Was namjetuje?
župa “Michał Hórnik” Kamjenc

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Kandiduju prěni raz.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwna?
Sym čłonka w zwjazku samostatnych a rjemjeslnikow, jako młodostna běch čłonka w młodźinskim towarstwje Pawk.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Powołansce sym zamołwita za serbske naležnosće w předewzaću TDDK w Nadróznej Hrabowce. Chcu k temje serbstwo w hospodarstwje přinošować. Dale chcu rady syće tworić mjez (młodymi) zawodami, na př. lětne sympozije přewjesć. Nimo toho chcu zhromadne dźěło ze šulemi na tutym polu skrućić a šule narěčeć za orientaciju nastupajo wukubłanja.

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Serbskosć – serbsku rěč wšudźe samozrozumliwje nałožować.

Serbskosć – Serbow widźomnje prezentować: “My tu tež smy” a za to wabić, so tež we wšědnym dnju w zawodach jako Serb abo Serbowka wuznawać a so tak zawodam wotewrěć.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
Změnić ničo nochcu, ale chcu motiwatorka być za serbstwo w hospodarstwje. Chcu ludźi wabić, w zawodach serbšćinu samozrozumliwje nałožować směć. Za to dyrbimy strachi wottwarić, sebjewědomje skrućić a na přikład mosćik za našich pólskich kolegow być.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Moja wizija je, zo so serbšćina w němskich rěčnych kónčinach bjez stracha wužiwa a zo je samozrozumliwje, kolegow za našu kulturu a rěč zahorić.

 

 

Marlis Młynkowa 

kandidatka za městopředsydku


Staroba: 55

Powołanje: přistajena zarjadnistwa

Kotre towarstwo je namjetowało:
Župa “Michał Hórnik” Kamjenc

Kak dołho hižo w ZP:
znajmjeńša 10 lět

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Dźěło mi wjeselo čini. Mi je wažne, zo njejsym jenož jednu periodu pódla, ale dlěši čas, zo bych procesy lěpje posudźować móhła. Nimo toho je wažne, zo wědu bjezposrědnje dale damy – to rěka, zo ći starši swoju wědu młódšim spřistupnja.

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy za Serbski lud?
Wažny stołp je kubłanje. Wosebje kontinuita je wažna. To rěka zo to, štož mamy, skrućimy ale tež dale wjedźemy. Na tutym polu mamy w Serbach wšelake měnjenja. Mi je wažne, zo móžemy našu serbsku identitu skrućić. A tež, zo so za to zasadźujemy, zo Serbstwo njezahinje. Nimo toho je tež wažne perspektiwu tym skićić, kiž přićahnu, zo tež woni resp. jich dźěći rěč nawuknu. Přistup je po mojim měnjenju lochce, hrajkajo so z rěčumóžny. 

Što chceće w padźe wolenja rady změnić?
Po mojim měnjenju njeje trjeba, přeco něšto změnić. Chcu rady to wobstejace dale zaručić.

Wizija – 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Bych so wjeseliła, hdyž so zasadnje wjace rěčacych dobudu. Mam zaćišć, zo bě čas, hdyž bě nam wědomiše, serbsku rěč přeco wužiwać. By derje było, jeli so nam to zaso radźi a so wšě zaso tróšku wjace prócujemy.

 

 

Jan Ryćer

kandidat za zwjazkowe předsydstwo

 

Staroba: 41 lět

Powołanje: zamkar, nawoda Ryčerjec zawoda za wotpadki a transporty

Kotre towarstwo Was namjetuje?
župa “Jan Arnošt Smoler” Budyšin

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni raz.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Sym mjez druhim čłon serbskich pčołarjow, Bóščanskeje gmejnskeje rady, čłon zwjazka serbskich rjemjeslnikow, čłon Jasčanskeje “Bjesady”, a čłon Rady za serbske naležnosće Sakskeje.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu so bóle za serbstwo angažować a so za naležnosće Serbow zasadźować.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Serbska rěč je mi jara wažna. A tak tež wšitko, štož z tutej zwisuje: kubłanje – wot žłobika, pěstowarnje, šule hač do powołanskeje šule, atd. Tuchwilu přiběraja měšane serbsko-němske swójby a serbska rěč ma so husto ćežko. Tuž je zwjeselace, hdyž maš w kubłanju kruty serbski zdónk.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Chcu so najprjedy do dźěła zwjazkoweho předsydstwa zadźěłać, nazhonić, wo čo dźe a što je móžne. Projekt ZARI mam za jara dobry. Ideju, zo damy němsce rěčacym serbšćinu intensiwnje dale, podpěram.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Přizamknu so tutej wiziji. Je derje, zo mamy cil. Wěm, zo je ćežko, ale zo na tym dźěłamy, je wažne. Přirunuju to z mojim dźěłom jako předewzaćel. Mam cil a spytam tutón docpěć. Wěste wěcy so poradźa, wěste nic. Ale bjez wizije njeby so scyła radźiło. Njetrjebamy koleso tež nowe wunamakać. Dyrbimy pak na to dźiwać, zo serbska rěč dale wobsteji a zo smy hordźi na to serbsce rěčeć.

 

Dawid Statnik

kandidat za předsydu

 

Staroba: 41 lět

Powołanje: mišter za zabawjensku techniku / jewišćowy mišter, předsyda Domowiny

Kotre towarstwo Was namjetuje?

Dotal sćěhowace towarstwa:

Župa „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin
Župa „Michał Hórnik“ Kamjenc
Župa Dolna Łužyca z.t.
Serbske šulske towarstwo z.t
SKI Berlin z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym hižo z lěta 2009 w zwjazkowym předsydstwje. Do toho sym w změrcowskim wuběrku Domowiny skutkował. Z lěta 2011 sym předsyda Domowiny.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Mjez druhim sym čłon župy Michał Hórnik, Zwjazka serbskich wuměłcow, Serbskeho šulskeho towarstwa, Towarstwa Cyrila a Metoda a spěchowacy čłon Pawka.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Sym dźakowny za to, zo móžach dotal jako předsyda Domowiny skutkować. Dźěło w gremiju a třěše je wulkotne nazhonjenje, kotrež nochcył parować. Kandiduju znowa, dokelž chcu so dale z połnej paru za skrućenje serbskeje rěče, kultury a identity zasadźować. Chcu zahajene dźěło, kaž zaručenje financowanja Załožby za serbski lud abo zakótwjenje wědy wo Serbach we wučbnym planje, dale wjesć.

W zašłych lětach sym dožiwił, kak wažne je spušćomne a angažowane zastupnistwo za Serbow. Chcu tuž dotalne nazhonjenja jako předsyda za to wužić, naš serbski lud w zwjazku a zjawnosći dale skrućić.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Bjezdwěla je zdźerženje serbskeje rěče to najwažniše. Dołhož Serbja swoju maćeršćinu rěča, budźe wona žiwa. Tute přeswědčenje dyrbimy w našim ludźe zakótwić, wšo dalše su ramikowe wuměnjenja. Za to je wažne, zo wšitcy za jedyn postronk ćehnjemy. Nazhonjenja, wěda a nic naposledk tež syć towarstwow, institucijow, projektow a dalšich akterow je zakład tutoho prócowanja. Nadawk Domowiny je, być baza a moderator za wšitkich, kotřiž chcedźa so do zhromadneho dźěła podać.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Prócuju so dale wo naš serbski přichod, hač je to skrućenje našeje serbskeje identity abo zastupowanje serbskich zajimow na politiskej runinje. Zakład toho je sylniša prezenca na bazy našeho třěšneho zwjazka.

Sym sej wědomy, zo je přichod njewěsty a zo njejsu wšitke dotalne prócowanja k wuspěchej wjedli. Tola hdyž zhromadnje dźěłamy – w Hornjej, srjedźnej a Delnjej Łužicy, kaž tež z akterami zwonka tuteje – to najlěpše zdokonjamy.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Hdyž hladam na lěto 2100, potom so ludźo we Łužicy samozrozumliwje z “Witaj” postrowja, tež turisća, – kaž z “Moin” při morju. Ludźo tu wědźa, štó su Serbja. Wulki dźěl tu bydlacych rěči serbsce, rěč wuknje abo so znajmjeńša z myslu nosy, tole činić. Ale to najzajimawše: Serbja diskutuja dale wo prawopisu, dialektach a projektach. Woni so mjez sobu hdys a hdys kritizuja  – dokelž je přeco hišće dosć ludźi, kotřiž so aktiwnje ze serbskej rěču a jeje móžnosćemi wuwića rozestajeja.

 

Kati Strukowa

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 55 lět

Powołanje: mišterka floristiki, Zamołwita za serbske naležnosće pola wokrjesa Zhorjelc

Kotre towarstwo Was namjetuje?
župa Jakub Lorenc-Zalěski z. t.

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Kandiduju prěni raz.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwna?
Symčłonka župneho předsydstwa župy Jakub Lorenc-Zalěski, čłonka CDU a čłonka wjesneje rady Slepo.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Jako Serbowka, kotraž pak bohužel hišće serbsce njerěči, chcu so za zdźerženje serbskeje rěče zasadźować. Chcu w regionach, hdźež je so serbska rěč hižo ze wšědneho žiwjenja zhubiła, serbšćinu wuknjacych dorosćenych we wulkej měrje podpěrować a jich prócu hódnoćić.

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Widźomnosć Serbow a serbskeje rěče dyrbi so zwyšić. Wosebje w regionach, hdźež je so serbska rěč ze wšědneho žiwjenja zhubiła, ma so předewšěm serbska identita skrućić. W regionalnych telewizijnych sćelakach a nowinach přeju sej wjace serbšćiny.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
Chcu so za zachowanje serbskeje rěče a podpěru wšěch naprawow za serbsce wuknjacych, hač za dźěći abo dorosćenych, zasadźeć. Chcu pak so tež wo to prócować, zo so serbska wučba na wšěch kubłanišćach w serbskim sydlenskim rumje zaruči a zo mamy tomu wotpowědny personal. 

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Serbska rěč słuša do wšědneho dnja a naš serbski sydlenski rum ma dale w swojej wulkosći wobstać. Ludźo, kotřiž tam bydla, su hordźi Serbja. Zaznawanje a widźomnosć w zjawnosći dyrbitej we wšěch wobłukach runostajenej być.

 

 

Tomaš Suchy

kandidat za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 42 lět

Powołanje: wučer

Kotre towarstwo Was namjetuje?
Serbski Sokoł z. t.

Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni raz.

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Towarstwo Serbski Sokoł je třěšny zwjazk serbskich sportowych zjednoćenstwow a jednotkow. W mjenje tutoho chcu serbski sport dale spěchować: To rěka, zo je serbski sport bóle prezentny, nic jenož w serbskim kraju, ale snano tež mjezynarodnje. Kaž so hižo ze serbskej wubranku prócujemy.

Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Zdźerženje serbskeje identity a serbskeje rěče. 

Wo čo chceće so prócować, jeli sće woleny?
Prezenca serbskeho sporta leži mi na wutrobje. Dale pak chcu so wo to prócować, konsens mjez Domowinu a Serbskim sejmom docpěć. Po mojim měnjenju je prezenca serbskeho ludu w zwjazku wažna – zo jako jedyn lud wustupujemy.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Zo moje dźěći serbsku rěč dale daja a w lěće 2100 hišće nałožuja.

 

 

 

Angela Šurmanowa

kandidatka za Zwězkowe pśedsedaŕstwo Domowiny
 

Starstwo: 62

Powołanje: wucabnica na Dolnoserbskem gymnaziumje Chóśebuz

Kótare towaristwo Was naraźijo? Župa Dolna Łužyca z. t.

Kak dłujko sćo južo cłonka zwězkowego pśedsedaŕstwa? Kandiděrujom prědny raz.

Cogodla cośo se w Zwězkowem pśedsedaŕstwje Domowiny angažěrowaś?
Angažěrujom se južo wjele lět we wšakich serbskich gremijach. By z mójimi nazgónjenjami rada pśinosowała k wuspěšnemu źěłoju Zwězkowego pśedsedaŕstwa, žoź cu zastupowaś  wósebnje zaimy Dolnoserbowkow a Dolnoserbow. Zapśěgnjenje młoźiny lažy mě wósebnje na wutšobje. Wjaselim se na wuměnu nazgónjenjow.

Co su pó Wašom měnjenju nejwažnjejše temy serbskego luda?
- rozwězanje aktualnych problemow na póli góspodaŕstwa a kubłanja
- powšykne spěchowanje a pozitiwne naglědanje serbskeje rěcy
- rozšyrjenje wědy wó mjenšynach a wósebnje wó Serbach w Nimskej

Wizija – 2100 comy 100.000 powědarjow zdobyś. Co jo waša wizija za 2100?
Mója wizija jo: Serby su pśipóznaty a rownopšawny lud na wšitkich rowninach; atraktiwna Łužyca, žoź kužde góle ma šansu na dobre wukubłanje a wumějo serbsku rěc nawuknuś; samorozmějucy, až se spěchuju wšake rěcy a kultury; žoź wšykne luźi w měrje žywe su.

 

 

Michaela Wróblowa

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny

 

Staroba: 28 lět

Powołanje: wučerka na Serbskej zakładnej šuli w Budyšinje

Kotre towarstwo Was namjetuje?
župa “Michał Hórnik” Kamjenc

Kak dołho sće hižo čłonka ZP?
Kandiduju prěni raz.

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwna?
Wjesne towarstwo Hórki

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu so rady za Serbow angažować a to hišće aktiwnišo, hač dotal. Snano móžu we wobłuku kubłanja a šule dalše postupy nastorčić. To je moja motiwacija, zo so na polu kubłanja serbstwo zdźerži a dale rozšěri. 

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Po mojim měnjenju ma so serbstwo zdźeržeć a dale pěstować. Wažne je, zo so ći zwólniwi, kiž chcedźa serbšćinu nawuknyć, dale motiwěruja a wabja, zo bychu Serbja tež hišće za 100 lět eksistowali. Nimo toho dyrbimy so jako Serbja prócować našim dźěćom prawu a čistu serbšćinu sposrědkować, zo by wona dale wobstała. Wosebje fundamenty na polu kubłanja dyrbja so skrućić, zo byštej serbska rěč a model 2plus dale žiwej wostałoj.

Wo čo chceće so prócować, jeli sće wolena?
Snano docyła nic telko změnić, ale wobstejace sćežory skrućić.

Wizija – hač do 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Za zdobyće telko rěčnikow dyrbimy čim bóle na tym dźěłać, zo dźěći a dorosćeni prawu serbšćinu haja a pěstuja, wosebje při rěčenju. Kubłanje našich serbskich dźěći je po mojim měnjenju w přichodźe najwažniše. 

 

 

Diana Wowčerjowa

kandidatka za Zwjazkowe předsydstwo Domowiny


Staroba: 50

Powołanje: wučerka, šulska nawodnica Wyšeje šule „Dr. Marja Grólmusec“ Radwor

Kotre towarstwo je namjetowało:
župa “Michał Hórnik” Kamjenc

Kak dołho hižo w ZP:
z lěta 2017

W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwna:
županka Kamjenskeje župy, NuPraKo, chór „Meja”, čłonka předsydstwa Serbskeho šulskeho towarstwa, čłonka přirady Ludoweho nakładnistwa Domowina

Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Dźěło mi njesměrne wulke wjeselo čini. Móžu wjele z toho wuzbytkować: wědu, nazhonjenja, zaznawanja a tež kontakty, kotrež mi zaso na dźěle, w župje, w SŠT a w druhich zjednoćenstwach a towarstwach dale pomhaja. Nimo toho wobradźa mi wulke wjeselo do rozmołwy a wuměny přińć, nic naposledk informować wo a motiwować za skutkowanje w serbskich gremijach, towarstwach a zjednoćenstwach na dobro Serbow.

Što su po Wašim měnjenju najwažniše temy za Serbski lud?
Z powołanja a zajima sem praju wězo cyle jasnje serbske šulstwo a serbsko-rěčne kubłanje. Tam čaka hišće mnoho wužadanjow na nas. Ale hdyž wo tutych temach rěčimy, dyrbimy tež wo połoženju, nahladnosći a kwaliće serbskeje rěče a identity w bjezposrědnym susodstwje našich serbskich šulow a kubłanišćow rěčeć. Kak přewinjemy wotcuzbnjenje, wotmjezowanja a strachi? Kak wuwabimy zajim a motiwaciju za to serbske a za serbsku rěč? Kak docpějemy samozrozumliwe „pódla sebje žiwe byće“ Serbow a Němcow? Mamy hižo struktury a dobre ideje. Tute maja so dale wuwiwać a skrućić.

Što chceće w padźe wolenja rady změnić?
Chcu so rady dale prócować wo wuspěšne rozrisanje wužadanjow na polu serbskeho šulstwa a kubłanja. Ale tež naležnosće towarstwow a cyłkow župy Kamjenc chcu w zwjazkowym předsydstwje nadal tematizować. Změnić chcu skerje něšto w mojim postupowanju, zo sym wotewrjeniša tež njewšědnym idejam abo myslam napřećo. Nadźijam so, zo dopomha mi to być konstruktiwniša.

Wizija – 2100 chcemy 100.000 rěčnikow zdobyć. Što je waša wizija za 2100?
Sym fanowka ideje, zdobyć 2100 hač do 100.000 rěčnikow. Za mnje je to wodźacy wobraz, kotryž trjebam, zo bych wostała na puću a była dale pozitiwna, motiwowana a kreatiwna.