Ve dnech od 6. do 9. listopadu 201 se uskutečnil letošní seminář Pracovní skupiny slovanských menšin FUEN v Budyšíně u Lužických Srbů. Téma semináře byly "Instrumenty podpory menšin v Evropě". Navržený program semináře byl uskutečněn během všech dní semináře.V den příjezdu ve čtvrtek 06.11.2014 navštívili někteří účastníci baletní představení Srbského národního ansámblu v Srbsko-německém lidovém divadle pod názvem „Ostrov zapomenutých“. V pátek ráno při zahájení semináře přivítal účastníky mezi jinými i pan poslanec Saského zemského parlamentu Marko Schiemann. Místopředseda FUENu Bjarnat Cyž a předseda Domowiny Dawid Statnik pozdravili delegáty a účastníky semináře v Budyšíně. Během úvodní přednášky Marka Schiemanna se dozvěděli účastníci o čerpání podpor Evropské unie a jejich využívání ve Svobodném státu Sasko. Za pomoci powerpointové prezentace informoval saský poslanec i o celkové hospodářské situaci v Sasku a o přátelských kooperacích se sousedními slovanskými státy v oblastech hospodářství a kultury. V následující diskusi bylo mnoho konkrétních dotazů na praktické žádosti finančních pomocí Evropské unie.Druhou přednášku přednesla p. Kowarowa na téma "Podpůrné fondy Evropské unie pro menšiny". Základem této přednášky byly charty FUENu k programu Erasmus-Plus, jakožto podpora projektů podporujících civilní společnost s názvem "Evropa pro občany."Jako první informovala Jelka Perušić o situaci Chorvatské menšiny v Hradsku (Burgenland) v Rakousku. Zde bylo velice nápadné, že je podpora chorvatské menšiny v Rakousku velice skromná a je těžké ji získat. Podpora funguje čistě na projektové bázi a to má za následek, že nemohou být realizovány projekty, které by trvaly delší časový rámec. To, že se menšinové spolky při podávání žádostí musí nejprve zadlužit kreditem, není řešením do budoucnosti. Zde se opět ukázalo, že je nutné vyvinout politický tlak, aby Rakousku podporovalo své menšiny institucionálně a tímto splnilo i základní předpoklad pro projektové žádosti menšin. Představitel České menšiny v Chorvatsku Damir Malina informoval účastníky o jejich situaci v oblasti finanční podpory jejich projektů a plánů. Zde se rovněž ukázala špatná podpora ze strany chorvatské vlády. Bilaterální smluvní vztahy k České republice v této formě neexistují. Proto je finanční podpora projektů "mateřské země" spíše výjimkou. Damir Malina zdůraznil, že je právě proto důležité, aby se evropské národní menšiny lépe orientovaly při čerpání financí ze společných evropských dotací. Tyto mají ale s čerpáním evropských dotací velké těžkosti a potřebují odpovídající Know-how popř. struktury, které by například v rámci FUENu mohly vést k cíli. Jako příklad bylo uvedeny snahy o získání finanční podpory pro účast chorvatských Čechů na Evropském fotbalovém mistrovství národních menšin - EUROPEADY v Jižním Tyrolsku. Právě tento projekt by mohl být výborně uskutečněn za podpory evropských dotací. Zde by do budoucna mělo být precizněji zjištěno, jak tyto evropské fondy získat. Bojan Brezigar, zástupce Slovinců v Itálii ve svém příspěvku vysvětlil, že tato menšina nemá v oblasti tištěných médií žádnou udržitelnou podporu. Ve shrnutí příspěvků z prvního dne semináře bylo konstatováno, že skromná podpora národních menšin v jednotlivých státech znamená příčinu, proč nemohou být realizovány větší projekty s podporou evropských fondů. Zde chybí na mnoha místech rovněž předpoklady, aby byl tento byrokraticky náročný druh podpory využit. Vyúčtování, které funguje většinou na prvotním před-financování projektu z vlastní kapsy, fungují jako další těžkost. Toto zjištění je generální problém. Proto by mělo prezídium FUENu působit i politickým vlivem tak, aby se situace v jednotlivých zemích ale i v celé Evropské unii zásadně změnila. Odpoledne se účastníci vydali na kulturní prohlídku města. Večer proběhl kulturní program ve formě divadelního představení pod názvem "Vodník". Tento projekt byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti. Divadelníci byli členy české laické skupiny z Prahy a o podporu u Fondu budoucnosti zažádali společně s Domowinou. Ve spolupráci s Domowinou byl i celý projekt realizován. V sobotu odpoledne následoval další bod programu semináře, návštěva Krabatova mlýna v Černém Cholmcu (Schwarzkolm). I tento projekt byl podpořen dotacemi Evropské unie. V prohlubovací diskusi byl celý projekt konzultován se zdejším organizátorem a tento vysvětlil, jak je možné tak velký stavební projekt realizovat za podpory prostředků Programu ILEK (Rozvojového programu pro venkov) a jaké jsou kladeny požadavky na trvale udržitelný provoz takovéto stavby. Účastníci semináře se také mimo jiné dozvěděli důležitý fakt, že projekt podobného rámce musí být již ve svém plánování zamýšlen jako koncepční v rámci trvale udržitelného rozvoje a koncepty řešení musí být rozhodnuty a odsouhlaseny dříve, než se zažádá o finanční prostředky, aby byla vůbec finanční podpora možná. Po obědu následoval další blok semináře v Srbském domě v Budyšíně. Zde mohli účastníci přivítat generálního konzula České republiky v Drážďanech pana PhDr. Jiřího Kudělu. Pan Kuděla poreferoval o své předchozí činnosti na velvyslanectví v Bosenské federaci a v Chorvatsku. Zajímavé byly i informace o jeho zkušenostech při prosazování podpory menšinám a jejich státního uznání. Velice aktuální byla diskuse o situaci Rusínské menšiny na Ukrajině. Předseda Sjednocení Rusínů na Ukrajině Yevhen Zhupan informoval účastníky o prekérní situaci na Ukrajině. Situace všech občanů na Ukrajině je velice napjatá. Každodenní je nebezpečí násilí a útoků. Rusíni v této složité situaci nadále spoléhají v konstruktivní dialog s odpovědnými osobami z ukrajinské politiky a vlády, přičemž přímý kontakt s Kyjevem je velice omezený. Rusíni nedostávají ze strany státu žádnou finanční podporu a nejsou uznáni jako národní/národnostní menšina. Jejich cílem je teritoriální právo na sebeurčení a kulturní autonomie za pomoci regionálních samospráv. Rusíni se pokoušejí o politicko participaci na regionální úrovni a bezprostřední zastoupení u ukrajinské vlád v Kyjevě. Návrh zástupců Lužických Srbů, aby se seminář slovanských pracovních skupin uskutečnil u Rusínů a zde cíleně oslovit aktuální témata, byl ze strany zástupců Rusínů odmítnut. Ještě nejsou v takové situaci, aby v tak krátké době mohli realizovat takovýto plán a požádali, aby se takováto realizace posunula o jeden rok. Je možné si představit aktivity ze strany FUENu v souvislosti se společně odsouhlasenými kontakty v nové vládě. Ukrajinského vládního zplnomocněnce pro menšiny, pana Gennadije Druzenka zatím Rusíni neměli možnost poznat. Také přímý kontakt, který by zprostředkoval FUEN, by byl velice pozitivní. Zda se zástupci Rusínů ale i další účastníci semináře, jak Češi z Chorvatska, zúčastní příštího kongresu FUENu v Řecku, je spíše nereálné vzhledem k chybějícím finančním možnostem. Zde se tak ukazuje překážka pro tyto zástupce, kteří nemohou FUENem naplánované a společně odsouhlasené plány uskutečnit. Během shrnutí výsledků semináře mohl viceprezident Bjarnat Cyž konstatovat pozitivní výsledek. Cíl semináře se plně podařilo uskutečnit. Diskuse ukázala, že téma tímto seminářem nemůže být považováno za dosažené a je nutné jej prohloubit. Účastníci rozhodli, že se příští seminář bude konat na podzim 2015 u České menšiny v Chorvatsku. Tématem semináře mají být opět Evropské fondy a možnosti jejich čerpání v rámci podpor menšin, přičemž mají být těžištěm pragmatická řešení pro společné projekty v rámci FUENu. O poradenství a přednášky během plánovaného semináře bude zpracována dokumentace, která bude poté zveřejněna na webových stránkách FUENu. Závěrem je nutné konstatovat, že letošní počet účastníků je velice nízký a v posledních dvou dnech před začátkem semináře čtyři zástupci odřekli svou účast. Důvodem byly organizační problémy, osobní důvody ale i stávka zaměstnanců Německých drah. Rovněž bylo zjištěno, že pro zástupce slovanských menšin, které měli do Budyšína delší příjezdovou cestu, nebylo možné dorazit z finančních důvodu. Proto je nutná podpora obzvláště účastníků ze států, které nejsou členy Evropské unie. Domowina nadále souhlasí, že bude podávat projektovou žádost a bude k dispozici jako organizátor Pracovní skupiny slovanských menšin. Bjarnat Cyž Místopředseda FUEN